Není růže bez trní

       Vždy se v životě lidském vyskytovaly překážky a problémy. Většinou děláme vše pro to, abychom je vyřešili nebo se jich navždy zbavili. Nemáme je rádi, znepříjemňují nám život a navozují nám představu neúspěchu, vlastní nedůležitosti, pocitu zbytečnosti a nenaplněných očekávání. Vzdalují nás od vysněné vidiny šťastného života.

       Tyto pocity v nás vyvolávají mnoho různorodých pohnutek a reakcí. Především však otázku: „Proč?“, na kterou ať se snažíme sebevíc, nejsme schopni najít uspokojivou odpověď. Vesměs na překážky a problémy reagujeme negativně a považujeme je za cosi, co je nutné silou stůj co stůj překonat, zvítězit nad nimi. Proto také s nimi neustále bojujeme a hledáme „zbraně“, které nám dopomohou k vítězství.

       Řešení ovšem hledáme téměř vždy mimo nás samotné, v našem okolí, ve vnějších okolnostech. Tím se sami zbavujeme možnosti, mít situaci pod kontrolou. Nadáváme na vše kolem nás a zažíváme strach z toho, že se oněch problémů nezbavíme a budou nám neustále znepříjemňovat život, budou nám překážet v našem štěstí.

       Chybou však je, že považujeme překážky a problémy za něco nepřijatelného, něco bez čeho bychom se rádi obešli, něco co je na hony vzdálené od naší představy o štěstí a spokojeném životě. Tyto životní situace neumíme přijmout takové, jaké jsou, a je samotné považujeme za negativní, aniž bychom si byli schopni uvědomit, že teprve náš postoj a naše reakce dávají této situaci negativní nálepku. Umožníme tak ve vlastní nevědomosti to, že nesprávný postoj k problému generuje další a další problémy, které často gradují a jsou nekonečné.

       Životní překážky bychom měli brát takové, jaké jsou, a přijímat je s pokorou. Buďme za ně vděční, neboť nám přinášejí poznání. Zvláště pak jejich prostřednictvím získáváme neocenitelnou příležitost poznat sami sebe, kým opravdu jsme a chceme být a také kým být nechceme. Naše postoje jsou obrazem našich životů a způsobují disharmonii.

       Prostě je to o tom, jak k překážkám a k problémům přistoupíme, a zda se budeme litovat nebo budeme ještě usilovněji disciplinovaně plnit své úkoly. Vyžaduje to značnou odvahu a sílu překonat myšlenky o tom, jak je ten svět ošklivý a že nám všichni ubližují. Jen my sami jsme nositeli změny v našich životech a jen my sami jsme za své životy odpovědní.

       Vyžaduje to disciplínu a kázeň. Nepřipouštějte žádné kompromisy, musíte si věřit, že to zvládnete. „Co vás nezabije, to vás posílí“ a to s vaším vlastním přičiněním správného postoje velmi mocnou dávkou pozitivní energie a vašeho odhodlání, že to zvládnete. Je k tomu zapotřebí vnitřní síla a vnitřní ukázněnost.

       Z osobní zkušenosti dobře vím, že změna postoje k překážkám a problémům nám může velice dobře pomoci překonávat utrpení, vede k pozitivnímu myšlení a pokoře. Přináší téměř skokovou kvalitativní změnu našeho života. Problémy začnou mizet před očima.

Odkaz na související článek: http://www.reikicentrum.cz/2011/06/04/jsme-sami-sobe-osudem/