Cesta k naší duši

       Často, velmi často se zamýšlím v poslední době nad tím, kdy mnozí lidé dospějí k poznání, že oni sami jsou víc než jen fyzické tělo. Kdy každému z nás bude umožněno pochopit, že jsme každý jeden nesmírně důležití v této době zmatků, pozemské nespravedlnosti, života přesyceného zlem a násilím, v době vlády peněz a manipulaci.

       Netrápí mě ani tak to, že některým lidem (a možná jich je velmi mnoho) nikdy nebude v jejich současných životech otevřeno tajemství skutečného života, neboť si každý z nás ve své svobodné vůli určuje svůj osud a cestu za poznáním či k nevědomosti. Netrápí mě to ani z toho důvodu, že každý z nás (přestože si to vůbec neuvědomujeme navzdory tomu, že k tomu dostáváme dnes a denně desítky příležitostí) může dosáhnout pouze takové míry poznání, na kterou je připraven jí zvládnout.

        Duchovní růst nelze uspěchat, každý máme pro to stejné podmínky. Měli bychom si uvědomit, že si bez rozdílu musíme tzv. „odžít“ co je třeba na nižší duchovní úrovni, aby nám bylo umožněno postoupit dále. Proto také v současné době kolem nás žije velmi mnoho lidí, kteří jsou tu proto, aby si intenzívně prožili materiální život, aby pochopili, že cesta „při zemi“ vede jen na scestí a nemá konce ani začátku, není východiskem ani cestou. Postoupí dále, až padnou zcela na dno, to je jejich obrovská šance pro obrat. Mají však volbu, jak s touto zkušeností naloží. Zda moudře, nebo jako ukřivdění pošetilci obviňující celé své okolí za příkoří života a nepochopí, že příčinou jejich „neštěstí a utrpení“ jsou oni sami.

        Velmi často se mne lidé ptají, co mají v této době dělat. Jsou zoufalí, a proto dělají zoufalé činy. Jsou zvyklí hledat ve všem komplikace a složitosti, přitom je to tak jednoduché, nikoliv však snadné. Stačí se obrátit ke svému srdci a naslouchat mu. Vnímat co se děje uvnitř nás samotných. Poslouchat tlukot srdce, vlastní dech. To nás propojí s naší skutečnou podstatou, s naší duší.

        Uvnitř sebe sama bychom měli pěstovat lásku, upevňovat vnitřní pocity harmonie, klidu a míru a ukotvit se k vyššímu principu jako skutečné podstatě světa. Materiální svět je fikce, fata morgána. Rozmnožení lásky uvnitř nás samých nám dá nejen pocit bezpečného přístavu, ale rovněž nám otevře naše srdce a cestu k duchovnímu poznání a růstu. Velmi rychle nám pomůže si „odžít“ materiální svět a vymanit se z nejistoty a utrpení.

        Vlastní vnitřní zážitek lásky, harmonie a soucitu při každé příležitosti šiřme kolem sebe, obdarujte jimi každého, koho potkáte, vneste tyto pocity s čistým srdcem do každé činnosti, do každého okamžiku, všude, kde se budete vyskytovat. Važte si času, který vám je vyměřen k této obnově. Už se nikdy nemusí tato šance opakovat! Myslete na to. Pak se kolem vás budou dít skutečné zázraky a hlavně budete sami nositeli světla a dobra. To je největší odměna a radost, jakou jste ještě nikdy nezažili. Stanete se aktivními tvůrci vlastních osudů, života a tolik potřebné změny dění kolem vás. Vaše vysílání lásky již zařídí vše ostatní. Stačí to jen zkusit, jinak se pravdy nedopátráte. 

Odkaz na související článek:  http://www.reikicentrum.cz/2011/06/04/zamysleni-nad-zivotem/