Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Lze řešit současné problémy u nás nenásilnou cestou?

       Žijeme bohužel v době, kdy násilí (fyzické či psychické, myšlenkou nebo činem) je považováno za denní realitu, přirozeností našeho jednání a myšlení, a zvykáme si na to. V rodině, v zaměstnání, při obchodních jednáních, v mezilidských vztazích, při řešení problémů s obecně nepřizpůsobivými lidmi, či osobami parazitujícími na práci druhých, v politice apod. Problém je totiž v tom, že už si začínáme myslet, že je to normální řešit životní situace nátlakovými prostředky.

       Např. ve jménu spravedlnosti, ve jménu ochrany nedotknutelnosti naší osobní hrdosti, ve jménu lidských práv a samozřejmosti osobních nároků, případně vlastní důležitosti apod. A dokonce nás za to druzí obdivují a stáváme se jejich vzory (dokonce nám to lichotí).

       Jedním z hlavních důvodů, proč používáme násilí, je skutečnost, že se cítíme ohroženi. Extrémní situací pak je, že se někteří mají potřebu ozbrojovat, která jim dodává pocit neohroženosti, síly a bezpečí. Jiní pěstují svaly, aby si protivník raději rozmyslel cokoliv na nás zkoušet. Odvážný člověk však je ten, který nemá a priori potřebu bojovat a ani nebojuje. Silný je ten, který dosáhne svého a přemůže násilí, aniž by bojoval. Bojovat není tou nejrychlejší a nejefektivnější cestou k dosažení pro nás nejlepšího výsledku. Boj a útok vždy vyvolávají obranu či protiútok, což je vždy výrazná komplikace na cestě k „vítězství“ a nikdy se po této cestě nedostanete k cíli.

       Mohu k tomu z vlastní praktické zkušenosti říci následující. Při řešení „problémů či pocitu ohrožení“ jsme nedostatečně trpěliví si počkat na toužebně očekávaný pozitivní výsledek. Chceme všechno teď hned, a proto používáme násilí s naivní představou, že je to nejrychlejší cesta k „vítězství“. Opak je pravdou. Násilí plodí zase jen násilí. Pozitivního výsledku (máme-li o něho skutečně zájem) lze dosáhnout pouze a jedině pozitivními, nebo chceme-li ne-násilnými prostředky. Většinou se takové problémy kumulují několik let, tedy zrají velmi dlouho a proto je také zcela logicky nelze řešit skokově, okamžitým jednorázovým opatřením, nařízením, vynuceným krokem. A jak říkám, chybí nám dostatečná trpělivost, přesvědčení, odvaha a pokora k dosažení pozitivní změny nenásilnými prostředky.

       Já osobně používám svojí osvědčenou metodu, která vždy zabere, a vždy dosáhnu pozitivního výsledku, ať se jedná o jakýkoliv problém, v jakékoliv oblasti života. Je to předně nesnažit se za každou cenu docílit rychlé změny. Voda si také najde sama své přirozené koryto v čase, který je mu „vyměřen“. Dále dávám čas tomu, aby se věci a události měly možnost postupně tzv. urovnat, zharmonizovat. Všemu dávám pozitivní energii, která vždy pomůže nastavit události tak, jak mají v danou chvíli být. Ale především používám metodu „aktivní nespolupráce“ s jakýmkoliv projevem negativního. Prostě s tím „nekomunikuji a nespolupracuji“, aktivně se nezapojuji, jsem pasivním pozorovatelem, avšak nikoli v opozici. Straním se negativních lidí a podporuji pozitivně naladěné lidi, čímž rozšiřuji pozitivní energii ve svém okolí. Jistě mnozí mohou cítit ten zásadní rozdíl oproti aktivní protiakci vynutit si vlastní řešení. Je potřeba si uvědomit, že nic se neděje jen tak samo sebou, vše má své příčiny v minulosti, na kterých jsme se všichni bez rozdílu podíleli.

       Bojem se nikdy ničeho dobrého nedosáhlo, nehledě k tomu, že bojem docílená spravedlnost není nikdy trvalá a zahrnuje v sobě vždy latentní, v budoucnu právem očekávaný další konflikt. Nebudeme-li bojovat, nebudeme zavdávat příčinu k násilí. Současně ale je nezbytné nespolupracovat s negací, nepodporovat vlastní pasivitou a ignorací pozitivní diskriminaci, volit cestu spravedlivého uplatňování míry stejného metru bez rozdílu. A to jak v odpovědnosti, tak plnění svých každodenních povinností, dodržování celospolečensky uznávaného řádu a nepsaných pravidel. Co může být vyššího a prospěšnějšího pro společnost než to, že v ní žijí a pracují občané odpovědní za své vlastní životy a za své činy? Proč vzájemně po sobě nevyžadujeme odpovědnost a raději se uchylujeme k nic neřešící kritice. Každý si dovolí jen to, co je mu okolím dovoleno. Je to prosté.

       Je však zapotřebí masivního používání nenásilí všech a aktivní nespolupráce se zlem a negací. Osamocení jedinci v tomto případě nemají dostatek potřebné energie násilí přemoci. Jedině v jednotě a trpělivosti nás všech je síla, která dosáhne pro všechny uspokojivého výsledku. A není třeba nových zákonů, je to jen a jen v nás samotných. Uvědomme si to jako odpovědné bytosti! Když to u nás šlo v roce 1989 (a jak jsme na sebe byli hrdí, že to umíme!?), tak proč ne nyní. Chceme žít ve šťastné společnosti? Tak se spojme a vytvořme si ji!

       Mahatmá Gándhí, muž, který v praxi dokázal, že nenásilí je silnější než jakékoliv násilí, zbraně nebo moc, k tomu říká: „… nenásilí není posvátnou ctností, již si člověk v ústraní pěstuje pro klid své duše a posmrtnou spásu, nýbrž zásadou chování celé společnosti … Uplatňovat nenásilí ve světských záležitostech znamená uvědomit si jeho pravou hodnotu. Každá ctnost ztrácí svůj smysl, pokud neslouží nějakému účelu ve všech oblastech života. Nenásilí neznamená slabošsky se podřídit vůli toho, kdo činí zlo, naopak znamená postavit se celou duší proti „tyranově“ vůli a v tom vytrvat. Násilí a moc pak začne ztrácet svoji sílu.“

      Omlouvám se předem všem těm, kteří dávají přednost té rychlejší variantě či těm, nedůsledným a pasivním čímkoli osobně přispět ke změně, i těm kteří se mnou prostě nesouhlasí. Ale má vlastní pozitivní zkušenost mě netrápí, neboť každý máme svobodnou vůli konat dle vlastního uvážení, a že někdo má problém s mým osobním názorem, je de facto jeho problém a ne můj.

Odkaz na související článek: http://www.reikicentrum.cz/2011/06/04/jsme-obetmi-dobra-nebo-zla/

Autor: Jiří Nývlt | úterý 20.9.2011 22:17 | karma článku: 9,57 | přečteno: 727x
  • Další články autora

Jiří Nývlt

Vnímání reality jako závislé vznikání

Závislé vznikání je základním klíčem k obecnému pochopení vnímání reality. Je rovněž nezbytnou podmínkou k pochopení základů pravdy o utrpení v našich životech, a proč je život takový, jaký je. Mám za to, že nebude na škodu, když se velmi stručně zmíním o základních myšlenkách tohoto učení a nechť si každý sám učiní vlastní závěry o užitečnosti těchto pravd či o tom, zda jsou v souladu s našimi názory a myšlením. Pro mne osobně znamenalo pochopení principů závislého vznikání zcela zásadní změnu v životě, ve vnímání jeho reality a událostí.

21.3.2012 v 10:42 | Karma: 7,23 | Přečteno: 601x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Zrcadlení naší budoucnosti v roce 2012

V našich životech (a mne z toho nevyjímaje) se dějí v poslední době zajímavé a řekl bych až neobvyklé věci. Pokud se ovšem dobře díváme a citově vnímáme své okolí.

11.3.2012 v 21:44 | Karma: 9,14 | Přečteno: 643x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Život ve zralém věku, nebo jen čekání na smrt?

Chápeme-li stáří jako fyzický stav našeho těla, pak se asi budeme muset smířit s tím, že z biologického hlediska proces odumírání našich buněk nelze zastavit, možná snad jen zpomalit.

5.2.2012 v 22:43 | Karma: 11,09 | Přečteno: 1029x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Karel Čapek: 9.1.1890 - 25.12.1938

Před 122 lety se v Malých Svatoňovicích narodil doposud celosvětově jeden z nejuznávanějších českých spisovatelů, intelektuálů a novinářů.

8.1.2012 v 15:41 | Karma: 10,02 | Přečteno: 487x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Vážení a milí návštěvníci blogu idnes

Děkuji Vám všem za přízeň v letošním roce, kterou jste mi předávali návštěvou mého blogu a pozorností, kterou jste věnovali mým sdělením s odkazy na mé zkušenosti a duchovního poznání s každodenní praxí reiki a jógy. Pokud jste měli chuť či potřebu si přečíst některý z mých příspěvků, jsem tím dvojnásob potěšen. Ne však kvůli sobě, nýbrž z důvodu smysluplnosti mých příspěvků a mého snažení ve prospěch a pro radost Vás všech.

31.12.2011 v 20:03 | Karma: 8,71 | Přečteno: 578x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Jak moc nám jsou drazí naši drazí?

Vztahy mezi lidmi jsou převážně velmi složité, pro ty bez schopnosti sebereflexe nepředvídatelné a pro převážnou většinu z nás zřídkakdy v souladu s našimi očekáváními. Hovořím-li obecně o vztazích, mám tím na mysli nejen vztahy s cizími lidmi, se známými, se spolupracovníky, s přáteli, mezi lidmi rozdílného vidění světa i rozdílných názorů, ale především vztahy v rodinách, mezi životními partnery, mezi příslušníky různých generací atd.

12.12.2011 v 21:56 | Karma: 10,29 | Přečteno: 771x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Adventní zastavení - nutnost nebo tradice?

Adventní doba, kterou si nyní připomínáme, má svůj hluboký duchovní význam. 1.adventní nedělí začíná nový křesťanský liturgický rok a příprava na Vánoce jako oslava příchodu Ježíše Krista, jež trvá do Štědrého dne. Křesťané si každoročním prožíváním Adventu a slavením adventní liturgie připomínají očekávání starozákonních proroků, kteří zvěstovali lidstvu příchod Mesiáše, jež má přinést osvobození a duchovní proměnu.

4.12.2011 v 18:28 | Karma: 11,96 | Přečteno: 825x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Jak se naučit být svobodný!

Svoboda je pro náš život velmi důležitá. Troufám si tvrdit, že stejně tak důležitá jako láska či zdraví. Pro to, abychom byli svobodní, nám však nestačí se pouze většinově shodnout v názoru, že chceme být svobodní a pak nechat někoho, ať to zařídí! Komplikace nastávají ve chvíli, kdy se začínáme rozcházet v tom, co si pod pojmem svoboda představujeme, jak jí dosáhnout, případně jaký druh svobody je pro toho či onoho důležitější a v tom nejlepším případě, kde najít trvalou svobodu.

18.11.2011 v 14:50 | Karma: 9,97 | Přečteno: 803x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Naděje je vždycky!

Často se v poslední době setkávám s lidmi, kteří jsou vystaveni těžkým životním zkouškám. Jistě mnozí řeší existenční problémy, některým se život obrací naruby rozpadem mnohaletého manželství a ztrátou rodiny. Většina z nás se shodne na tom, že mezi nejtěžší životní zkoušky je vážná nemoc nebo bolestná ztráta někoho velmi blízkého, zvláště pak dítěte.

6.11.2011 v 22:51 | Karma: 10,57 | Přečteno: 720x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Je jóga pro každého, nebo ne?

Když jsem před 27 lety začal cvičit jógu, cítil jsem podvědomě, že to je přesně to, co jsem dlouhá léta hledal. Řekl jsem si: „Tak tady jsem doma“. Jak mé nadšení z jógy narůstalo, byl jsem přesvědčen o tom, že se jí relativně snadno může zabývat každý a že o tak dobré a užitečné věci by měli vědět i ostatní, kteří s ní dosud ještě nepřišli do styku. Po mnohých pokusech informovat lidi o podstatě jógy a její užitečnosti, co jóga pro život přináší, jsem dospěl k názoru, že tudy cesta v propagaci užitečných věcí, prostě nevede. A to platí obecně, v jakémkoli ohledu. Užitečná věc se buď propaguje sama a lidé jí přijmout tak jak je, nebo nenastal ještě ten pravý okamžik a podmínky k jejímu přijetí. Vše má svůj čas.

30.10.2011 v 21:32 | Karma: 13,20 | Přečteno: 911x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Proměna a Mayský kalendář

Každý, komu není lhostejný stav dnešního světa, nebo je nespokojen se svým životem asi podvědomě cítí, že nadchází doba naléhavé potřeby změny, a že už to prostě takto dál nejde. Podle mých zkušeností ale bohužel velmi často nevíme jak to provést a co pro to můžeme udělat my sami. Jak docílit toho, aby se něco kolem nás změnilo, aby se změnilo chování lidí, aby svět byl lepší a my byli šťastnější?

28.10.2011 v 21:20 | Karma: 11,68 | Přečteno: 888x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Proč a jak se modlit.

Vím, že mnozí jsou povolanějšími než já k tomu, aby nám sdělovali, proč a jak se modlit. Také vím zcela jistě, že mám v praxi modlitby značné rezervy. Modlitba je vnitřní rozjímání, způsob jak se můžeme spojit s Bohem. Modlitba je o vyjádřené pokoře, o rozhodnutí odpouštět všem nevyjímaje sobě samému, uvědomit si vděčnost za to, že jsme, a ke všemu kolem nás i k ostatním lidem a živým tvorům cítit soucit a lásku. Je o uvědomění si naší božské podstaty.

26.10.2011 v 18:43 | Karma: 10,34 | Přečteno: 853x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Cesta k naší duši

Často, velmi často se zamýšlím v poslední době nad tím, kdy mnozí lidé dospějí k poznání, že oni sami jsou víc než jen fyzické tělo. Kdy každému z nás bude umožněno pochopit, že jsme každý jeden nesmírně důležití v této době zmatků, pozemské nespravedlnosti, života přesyceného zlem a násilím, v době vlády peněz a manipulaci.

20.10.2011 v 22:09 | Karma: 8,94 | Přečteno: 472x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Není růže bez trní

Vždy se v životě lidském vyskytovaly překážky a problémy. Většinou děláme vše pro to, abychom je vyřešili nebo se jich navždy zbavili. Nemáme je rádi, znepříjemňují nám život a navozují nám představu neúspěchu, vlastní nedůležitosti, pocitu zbytečnosti a nenaplněných očekávání. Vzdalují nás od vysněné vidiny šťastného života.

15.10.2011 v 21:24 | Karma: 9,80 | Přečteno: 590x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Stres a co s ním.

Žijeme ve velmi hektické době. Asi mnozí z nás také cítí, že vše kolem nás v současné době akceleruje a bude to ještě chvíli trvat. A to jak v pozitivním slova smyslu, tak i negativním, v důsledku čehož míváme pocit, že to s námi pěkně mává.

9.10.2011 v 14:21 | Karma: 9,39 | Přečteno: 534x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Základní pojednání o čakrách a jejich funkci

Prána je ve védské jógové nauce považována za universální životní sílu. Bez prány, není žádného života, a to jak na hmotné úrovni, tak na úrovni energetické či duchovní. Meditační poznání rišiů (mudrci védské doby) hovoří o tom, že na našem těle existují specifická místa, kde dochází k neustálému kontaktu s nepřetržitým tokem prány, energie, která je všudypřítomná a všeprostupující. Tato spojení mají funkci jakýchsi transformačních center kosmické energie a nazývají se čakry.

22.9.2011 v 19:41 | Karma: 10,26 | Přečteno: 733x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Proč bychom měli žít duchovně?

Tato otázka evokuje představu, že bychom se měli neustále modlit, chodit pravidelně do kostela, nebo dokonce se uzavřít do kláštera či setrvat v trvalé meditaci. Také většina z nás si bude myslet, že bychom se v takovém případě měli hlásit k nějaké církvi.

18.9.2011 v 20:30 | Karma: 14,45 | Přečteno: 1167x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Varující paradoxy dnešní doby a jak moc za to můžeme!

Paradoxem naší doby je, že jsme schopni stavět vysoké budovy, ale oplýváme nízkou tolerancí, budujeme široké magistrály, avšak máme stále užší názory na svět, rozumíme mnoha přírodním zákonům, ale už vůbec si nevíme rady se skutečnými zákony lidského bytí.

14.9.2011 v 20:27 | Karma: 19,74 | Přečteno: 1784x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Co si počneme bez ekonomického růstu!

Každý den posloucháme ve zprávách, čteme v novinách a diskutujeme o ekonomické krizi, jako o strašáku dnešní doby, jež by nás mohl uvrhnout do „temnoty“. Máme z toho deprese, bojíme se budoucnosti, jsme bezradní a nevíme co dělat, jak se tomu bránit.

11.9.2011 v 22:31 | Karma: 21,91 | Přečteno: 939x | Diskuse| Ostatní

Jiří Nývlt

Umíme používat správná slova?

Na začátku evangelia podle Jana se doslova praví: „Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. Všechno povstalo skrze Ně a bez Něho nepovstalo nic, co jest.“ A dále evangelista praví: „A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi“. Vnímavému čtenáři i praktikujícímu věřícímu v této souvislosti nemůže uniknout skutečnost, že slovo lze zhmotnit a prostřednictvím slov lze uskutečnit cokoliv. Známe všichni jistě mnoho případů, kdy například spojená modlitba dokázala v beznadějných životních situacích doslova zázraky

9.9.2011 v 19:29 | Karma: 10,17 | Přečteno: 617x | Diskuse| Ostatní
  • Počet článků 31
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 853x
Chci dělat vše, co lidi sbližuje a nikoliv rozděluje.

Seznam rubrik